top of page

Chcete ušetřit 50 tisíc? Nezapomeňte na povinné údaje na webu.


Pokuta nebo dokonce zákaz činnosti – takové nepříjemnosti vás mohou potkat, pokud se na vašem firemním webu nenachází ze zákona povinné údaje. Jaké informace do této kategorie patří a proč je vůbec musíte zveřejňovat? Odpovědi na tyto a další zásadní otázky najdete v článku.

Povinnost uvést na webových stránkách vše důležité, co přispívá k jasné identifikaci společnosti nebo osoby OSVČ, vznikla už k 1. lednu roku 2014. I dnes ale uživatel internetu může narazit na webovky, kde by se k těmto údajům z důvodů jejich absence neproklikal. Někdy za tím stojí čistá nevědomost, jindy zapomnětlivost nebo nedostatek času pro aktualizaci webu. V každém případě jde ale o zbytečný risk, ze kterého se mohou vyklubat velké – a pro živnostníka třeba až likvidační – problémy.

Co musíte povinně uvést

Obecně se pod povinnými údaji pro web ukrývá vše, co byste měli běžně zapisovat na faktury nebo daňové doklady.

Právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku

  • Název společnosti – totožný s názvem v obchodním rejstříku

  • Sídlo – kompletní adresa včetně PSČ

  • IČ – identifikační číslo

  • Spisová značka – zápis ve tvaru: „oddíl a vložka“ vedená u rejstříkového soudu v „město“

  • DIČ – daňové identifikační číslo (pouze když jste plátci)

Dále můžete připojit (nepovinné):

  • Základní kapitál – splacená částka kapitálu v korunách

Fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku

  • Jméno a příjmení

  • Místo podnikání – kompletní adresa včetně PSČ

  • IČ – identifikační číslo

  • Oznámení ve tvaru: „Fyzická osoba zapsaná v Živnostenském rejstříku od X. Y. ZZZZ.“

  • Evidenční číslo registrace – zápis ve tvaru: „evidenční číslo, jednací číslo“

  • Evidující úřad – název úřadu, u kterého jste jako podnikatel vedený

  • DIČ – daňové identifikační číslo (pouze když jste plátci)

Akciová společnost

  • Vše stejné jako u právnické osoby + navíc informace o svolání valné hromady (alespoň 30 dní předem)

Koho se povinnost týká?

Vše, co jsme uvedli výše, jasně vypovídá o tom, kdo tyto informace musí zveřejnit. Povinnost má každý podnikatel, který se prezentuje a nabízí své služby prostřednictvím webových stránek. Pro úplnost si ještě ujasníme, komu všemu přisuzuje tuto roli obchodní zákoník.

Podle toho se za podnikatele považuje osoba, která:

  • je zapsaná v obchodním rejstříku,

  • podniká na základě živnostenského oprávnění,

  • podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,

  • provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.

Co se týče konkrétních předpisů, původně povinnost ukládala novela obchodního zákoníku z roku 2008. Poté ji upravil a mírně pozměnil nový občanský zákoník, který nabyl účinnost právě 1. ledna 2014.

Vstříc vyšší důvěryhodnosti i evropské legislativě

Říkáte si, proč tohle musíte na web „cpát“, když jde víceméně o informace, které si lidé mohou přečíst na stránkách úřadů nebo v katalozích firem? K zavedení tohoto nařízení vedlo několik důvodů. Jedním z nich je snaha držet krok s evropskými trendy v právních řádech. Dále má povinné opatření sloužit k větší informovanosti a ochraně spotřebitele a také k transparentnosti v podnikatelské sféře.

Jako provozovatel webu byste ale tuto povinnost měli spíše vítat či považovat za samozřejmost. Vždyť tyto informace jsou v určitém ohledu vaše základní představení. Když ho u vás návštěvník bez problémů najde, rozhodně to podpoří jeho důvěru vůči vám.

Pamatujte na vhodné umístění

A teď se dostáváme k ryze praktické záležitosti, kterou bychom mohli zabalit do otázky: „Kam s tím?“ Odpověď zní jednoduše – na viditelné místo, ke kterému se návštěvník v případě zájmu snadno dostane. Ideální prostor pro uvedení povinných údajů tak nabízí podstránka s kontakty, eventuálně sekce typu „O nás“ nebo patička webu. A nezapomeňte, že údaje musí obsahovat všechny jazykové mutace webu.

Sankce aneb Když se na to „vykašlete“.

Hned v úvodu tohoto článku jsme nastínili, jaké potíže mohou vzniknout, když povinné údaje nezveřejníte. Teď je ten pravý čas probrat si je důkladněji. Podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích vám může být uložena pokuta až do výše 50 000 korun. Pokud byste se rozhodli nařízení i přesto nadále ignorovat, můžete se dopracovat až k zákazu činnosti na 1 rok. Řešení pochybení má na starost příslušný živnostenský úřad, který také rozhoduje, zda případ předá na policii, nebo nikoliv.

bottom of page